Product SiteDocumentation Site

1.2. Dokumenty nadace

Několik let po prvotním vydání, Debian formálně stanovil principy, které by měl dodržovat jako svobodný software. Toto úmyslně aktivistické rozhodnutí umožňuje řádný a bezproblémový růst tím, že zajistí, aby se všechny části ubíraly stejným směrem. K tomu, aby se stal vývojářem Debianu, musí každý uchazeč potvrdit a prokázat svou podporu a dodržování zásad stanovených v nadačních dokumentech projektu.
The development process is constantly debated, but these Foundation Documents are widely supported and consensual, and thus rarely change. The Debian constitution also offers other guarantees for their stability: a three-quarter qualified majority is required to approve any amendment.

1.2.1. Závazek vůči uživatelům

The project also has a “social contract”. What place does such a text have in a project only intended for the development of an operating system? It is quite simple: Debian works for its users, and thus, by extension, for society. This contract summarizes the commitments that the project undertakes. Let us study them in greater detail:
  1. Debian zůstane ze 100% zdarma.
    Toto je pravidlo č. 1. Debian je a zůstane zcela a výhradně složen z volného softwaru. Navíc, veškerý vývoj softwaru sám o sobě v rámci projektu Debian, bude zdarma.

    POHLEDza software

    The first version of the Debian Social Contract said “Debian Will Remain 100% Free Software”. The disappearance of this last word (with the ratification of Version 1.1 of the contract in April of 2004) indicates the will to achieve freedom, not only in software, but also in the documentation and any other element that Debian wishes to provide within its operating system.
    Tato změna, která byla zamýšlena pouze jako redakční, měla ve skutečnosti četné následky, zejména v odstranění některé problematické dokumentace. Navíc, problém představuje také stále častější používání firmwaru v ovladačích: mnohé z nich nejsou volné, ale jsou nezbytné pro správné fungování odpovídajícího hardwaru.
  2. Vratíme se zpět ke komunitě svobodného softwaru.
    Jakékoli zlepšení, kterým projekt Debian přispěl k práci zahrnuté v distribuci, je zasláno zpět autorovi ( tzv. “upstream”). Obecně, Debian bude spolupracovat s komunitou spíše, než pracovat v izolaci.

    KOMUNITA Upstreamový autor nebo vývojář Debianu?

    The term “upstream author” means the author(s)/developer(s) of a work, those who write and develop it. On the other hand, a “Debian developer” usually uses an existing work to make it into a Debian package - the term “Debian maintainer” is better suited here.
    In practice, there can be overlaps between both roles: the Debian maintainer may write a patch, which benefits all users of the work. In general, Debian encourages those in charge of a package in Debian to get involved in “upstream” development as well (they become, then, contributors, without being confined to the role of simple users of a program). Or the Debian developer creates tools or documentation for the Debian distribution, like packaging helpers (e.g. debhelper) or integration frameworks (e.g. ca-certificates) and becomes an “upstream author” for those creations.
  3. Nebudeme skrývat problémy.
    Debian is not perfect, and, there will be new problems to fix every day. Debian will keep its entire bug report database open for public view at all times. Reports that people file on-line will promptly become visible to others.
  4. Našimi prioritami jsou naši uživatelé a svobodný software.
    Tento závazek je obtížnější definovat. Debian ukládá, tedy pokud je zapotřebí učinit rozhodnutí, zahodit pro vývojáře jednoduché řešení, které bude ohrožovat uživatelskou přívětivost, rozhodout se pro elegantnější řešení, i když je obtížnější ho realizovat. To znamená, že prioritou je zohlednit zájmy uživatelů a volného softwaru.
  5. Práce, které nesplňují naše standardy volného softwaru.
    Debian accepts and understands that users may want to use some non-free programs. That is why the project allows usage of parts of its infrastructure to distribute Debian packages of non-free software that can safely be redistributed.

    KOMUNITA Pro nebo proti nesvobodné sekci?

    Závazek udržovat strukturu pro přizpůsobení nesvobodného softwaru (tj. “nesvobodná” sekce, viz postranní panel SLOVNÍK main, contrib a non-free archivy) je často předmětem debaty v rámci komunity Debianu.
    Odpůrci tvrdí, že se to odvrací lidi od volných softwarových ekvivalentů, a je v rozporu se zásadou ve věci poskytování pouze svobodného software. Příznivci nekompromisně konstatují, že většina nesvobodných balíků jsou “téměř zdarma”, a zadržovány jedním nebo dvěma otravnými omezeními (nejběžnější je zákaz komerčního používání softwaru). Distribucí těchto děl v nesvobodné větvi, nepřímo říkáme autorovi, že jeho dílo by bylo lépe známé a hojně používané, pokud by bylo zahrnuto v hlavní sekci. Jsou tak zdvořile vyzváni, aby změnili svou licenci tak, aby vyhovovala tomuto záměru.
    After a first and unfruitful attempt in 2004, the complete removal of the non-free section is unlikely to return to the agenda, especially since it contains many useful documents that were moved simply because they did not meet the new requirements for the main section. This is especially the case for certain software documentation files issued by the GNU project (in particular, Emacs and Make). Many modern systems further also require so called “firmware“, small binary files, which are necessary to run specific hardware. Many of these files can also only be found in the non-free section.
    Pokračující existence nesvobodné sekce je zdrojem příležitostných třenic s Nadací svobodného softwaru, a je hlavním důvodem, proč odmítá oficiálně doporučit Debian jako operační systém.

1.2.2. Pokyny Debianu pro svobodný software

This reference document defines which software is “free enough” to be included in Debian. If a program's license is in accordance with these principles, it can be included in the main section; on the contrary, and provided that free distribution is permitted, it may be found in the non-free section. The non-free section is not officially part of Debian; it is an added service provided to users. A more detailed explanation of the different parts of the Debian archive can be found in the sidebar SLOVNÍK main, contrib a non-free archivy.
Více než jen výběrovými kritérii pro Debian, se tento text se stal autoritou na téma svobodného softwaru, a sloužil jako základ pro “definici Open Source”. Historicky je tedy jednou z prvních formálních definic pojmu “svobodný software”.
The GNU General Public License, the BSD License, and the Artistic License are examples of traditional free licenses that follow the 9 points mentioned in this text. Below you will find the text as it is published on the Debian website.
→ https://www.debian.org/social_contract.html#guidelines
  1. Volná redistribuce.
    Licence na jakoukoliv součást Debianu nesmí omezovat žádnou stranu v prodeji nebo darování softwaru jako součásti souhrnné distribuce softwaru obsahující programy z několika různých zdrojů. Licence nesmí zahrnovat honorář nebo jiný poplatek za tento prodej.
  2. Zdrojový kód.
    Program musí obsahovat zdrojový kód a musí umožňovat distribuci ve zdrojovém kódu, stejně jako v kompilované podobě.
  3. Odvozená díla.
    Licence musí umožňovat úpravy a odvozená díla, a musí umožňovat jejich distribuci za stejných podmínek jako měla licence původního softwaru.
  4. Integrita zdrojového kódu autora.
    Licence může omezit distribuci zdrojového kódu v modifikované podobě pouze pokud licence umožňuje distribuci “patch souborů” se zdrojovým kódem pro účely úpravy programu v okamžiku sestavení. Licence musí výslovně umožňovat distribuci softwaru vytvořeného z modifikovaného zdrojového kódu. Licence může vyžadovat, aby odvozená díla nesla název nebo číslo odlišné od původního softwaru (Toto je kompromis. Skupina Debian nabádá všechny autory, aby nezakazovali úpravy souborů, zdrojových nebo binárních).
  5. Žádná diskriminace osob nebo skupin.
    Licence nesmí diskriminovat žádnou osobu ani skupinu osob.
  6. Diskriminace proti žádné oblasti lidského úsilí.
    Licence nesmí nikomu bránit v užívání programu v konkrétní oblasti lidského úsilí. Například nesmí zakazovat používání programu v podnicích nebo při genetickém výzkumu.
  7. Přenesení licence.
    Práva spojená s programem se musí vztahovat na všechny, komu je program distribuován bez nutnosti provedení dodatečné licence těmito stranami.
  8. Licence nemůže být pro Debian specifická.
    Práva spojená s programem nemůžou záviset na tom, že je program součástí systému Debian. Pokud je program vyjmut z Debianu a používán nebo distribuován bez Debianu, ale jinak v rámci podmínek licence programu, všechny strany, kterým je program distribuován, by měly mít stejná práva jako ta, která jsou udělena ve spojení se systémem Debian.
  9. Licence nesmí kontaminovat jiný software.
    Licence nesmí omezovat ostatní software, který je distribuován spolu s licencovaným softwarem. Například, licence nesmí trvat na tom, že všechny ostatní programy distribuované na stejném médiu musí být svobodný software.

    ZPĚT K ZÁKLADŮM Copyleft

    Copyleft je princip, který spočívá v používání autorských práv k zaručení svobody díla a děl z něho odvozených, spíše než k omezení práv na užívání, jako je tomu u proprietárního softwaru. Je to také hra se slovy z pojmu “Copyright”. Richard Stallman přišel na tuto myšlenku, když mu jeho přítel, co má rád slovní hříčky, napsal na jemu adresovanou obálku: “copyleft: všechna práva obrácena”. Copyleft ukládá zachování všech počátečních svobod po distribuci původní nebo modifikované verze díla (obvykle programu). Není tedy možné distribuovat program jako proprietární software, pokud je odvozen z kódu programu, který byl vydán pod copyleftem.
    The most well-known family of copyleft licenses is, of course, the GNU General Public License (GPL) and its derivatives, the GNU Lesser General Public License (LGPL), and the GNU Free Documentation License (GFDL). Sadly, the copyleft licenses are generally incompatible with each other. Consequently, it is best to use only one of them.
  10. Example licenses
    The “GPL”, “BSD”, and “Artistic” licenses are examples of licenses that we consider “free”.

    ZPĚT K ZÁKLADŮMSvobodná licence

    GNU GPL, BSD licence a Umělecká licence jsou v souladu s Pokyny Debianu pro svobodný software, i když jsou velmi odlišné.
    The GNU GPL, used and promoted by the FSF (Free Software Foundation), is the most common. Its main feature is that it also applies to any derived work that is redistributed: a program incorporating or using GPL code can only be distributed according to its terms. It prohibits, thus, any reuse in a proprietary application. This poses serious problems for the reuse of GPL code in free software incompatible with this license. As such, it is sometimes impossible to link a program published under another free software license with a library distributed under the GPL. On the other hand, this license is very solid in American law: FSF lawyers have participated in the drafting thereof, and have often forced violators to reach an amicable agreement with the FSF without going to court.
    → https://www.gnu.org/copyleft/gpl.html
    The BSD license is the least restrictive: everything is permitted, including use of modified BSD code in a proprietary application.
    → https://www.opensource.org/licenses/bsd-license.php
    Finally, the Artistic License reaches a compromise between these two others: integration of code in a proprietary application is permitted, but any modification must be published.
    → https://www.opensource.org/licenses/artistic-license-2.0.php
    The complete text of these licenses is available in /usr/share/common-licenses/ on any Debian system (in case of BSD the newer 3-Clause License).

KOMUNITA Bruce Perens, kontroverzní vůdce

Bruce Perens was the second leader of the Debian project, just after Ian Murdock. He was very controversial in his dynamic and authoritarian methods. He, nevertheless, remains an important contributor to Debian, to whom Debian is especially indebted for the editing of the famous “Debian Free Software Guidelines” (DFSG), an original idea of Ean Schuessler. Subsequently, Bruce would derive from it the famous “Open Source Definition”, removing all references to Debian from it.
→ https://opensource.org/
Jeho odchod z projektu byl dost emotivní, ale Bruce zůstal silně připojený k Debianu, protože stále pokračuje v propagaci této distribuce v politických a ekonomických sférách. Stále se sporadicky objevuje na e-mailových konferencích, aby přispěl svou radou a představil své nejnovější iniciativy ve prospěch Debianu.
Last anecdotal point, it was Bruce who was responsible for inspiring the different “codenames” for Debian versions (1.1 — Rex, 1.2 — Buzz, 1.3 — Bo, 2.0 — Hamm, 2.1 — Slink, 2.2 — Potato, 3.0 — Woody, 3.1 — Sarge, 4.0 — Etch, 5.0 — Lenny, 6.0 — Squeeze, 7 — Wheezy, 8 — Jessie, 9 — Stretch, 10 — Buster, 11 — Bullseye, 12 (not released yet) — Bookworm, Unstable — Sid). They are taken from the names of characters in the Toy Story movie. This animated film entirely composed of computer graphics was produced by Pixar Studios, with whom Bruce was employed at the time that he led the Debian project. The name “Sid” holds particular status, since it will eternally be associated with the Unstable branch. In the film, this character was the neighbor's child who always broke toys — so beware of getting too close to Unstable. Otherwise, Sid is also an acronym for “Still In Development”.